V pojetí shibari není vázání jen pomocným prostředkem k provádění dalších praktik, ale celostní disciplína, která si bohatě vystačí sama o sobě. Existuje mnoho způsobů, jak se na fyzické či psychické úrovni spojit s druhým člověkem. Vázání je z nich ten, který se mi stal vlastním. Provaz je médium, způsob komunikace. O čem vzájemná interakce bude, už určují oba zúčastnění. Každá session je jedinečná, protože každý do ní vnáší ať už vědomě či nevědomě určité svoje téma. Témata se různí, někdo chce být bezmocný, ovládán a oddat se, někdo se potřebuje schovat, schoulit, být obejmut a nebýt při tom vidět, jiného láká být donucen se otevřít, být napjatý a exponovaný, další baží po intenzivních tělesných podnětech či po bolesti. Mnozí ani přesně neumí pojmenovat, co je na vázání přitahuje a odhalují to v průběhu akce nebo jim to dochází až při jejích dozvucích, nicméně hluboko uvnitř prostě vědí, že po vázání z nějakého důvodu touží.
Nejen vázaní lidé mají svoji motivaci, mají ji samozřejmě i vázající. Energie, která mezi dvěma lidmi existuje v daný moment, se přesně odzrcadlí na vázání a provaz je jejím prostředníkem. Mně osobně naplňuje provázet lidi na cestě do zážitku, chcete-li do subspace, dávat impulzy, vyvolávat pocity, nechávat je zakusit to, pro co si přijdou.
Většina lidí na otázku, co jim vázání dává, odpovídá, že je to pro ně mimo jiné relax. Intenzivní tělesný či duševní zážitek vyprázdní mysl, proto se stav při vázání může blížit meditaci. Terapeutický potenciál vázání je často diskutované téma. Lze experimentovat s kompresí a expanzí na bázi uvolňování energetických bloků v těle. Psychologický účinek krátkodobého odevzdání kontroly je nasnadě. Ze zkušenosti vím, že vázání stejně jako jiné fyzické aktivity zlepšují kontakt s vlastním tělem potažmo se sebou samým. Domnívám se, že vázání může mít skutečně terapeutický účinek, avšak cíleně ho jako terapii nevyužívám. Každý se skrze vázání dostane jen tam, kam sám dovolí. Zodpovědnost za výsledek session mají oba zúčastnění, byť jeden je aktivní a druhý pasivní. Vše je otázkou dohody a komunikace. Pro jednoho bude session určitou konstelací, kde může docházet k transformaci, pro jiného to bude hraní a akčnění.
Setkávám se s lidmi, kteří se domnívají, že nemohou vázat, i když chtějí. Nemají partnera, nemají čas, nemají prostor, mají partnera, který tomu není nakloněn, nejsou dost spokojeni se svou postavou, tvrdí, že neví, kde pořídit materiál, a workshopů se nemohou účastnit. I když vlastně se setkávám většinou s těmi, kteří se s překážkami určitým způsobem vypořádali a nastoupili cestu za splněním svých přání a tužeb. Komunita je plná přátelských otevřených lidí, kteří vám rádi doporučí, kam pro jaké provazy, kam na jaký workshop či privátní výuku, najdete v ní vázací partnery a objevíte vhodné prostory. A pro ty, kteří do komunity přijít nemohou, nabízím možnost soukromého setkání.